Obchodníci – kde všichni jsou?

Většinou se ale přesvědčí, že tomu tak prostě a jednoduše není, že v krizi je zakázek skutečně méně.

Jak se obchodníci hledají v cyklech, tak se mění i očekávání. Pamatuji si, že před zhruba deseti dvanácti lety (když jsem v recruitmentu začínal), rozhodovaly kontakty. Nic víc, nic méně. Dnes si každý zaměstnavatel stěžuje, že je zoufalý nedostatek lidí, kteří dokáží něco vymyslet. Jinými slovy těch, kteří jsou schopni vyvolat poptávku u klienta, vnuknout mu myšlenku a následně mu ukázat řešení. Všichni se shodnou na tom, že toto je „nová generace" obchodníků. A právě ta je nedostatková. „Starší generace", která na vizitce měla „sales" v jakékoliv podobě byla zvyklá pouze procesovat objednávky, reagovat na poptávky, které přišly. Bohužel ale dnes klienti primárně šetří, od nich samotných tedy poptávky nechodí a když, tak jen na jednotlivé kusy „něčeho", kde se následně dá velmi dobře porovnat cena a vyhraje ten, kdo dá nejnižší. A tedy má nejmenší marži a prakticky i minimální zisk. Každý dodavatel řešení si ale uvědomuje, že tudy cesta nevede. Že musí najít lidi, kteří umí dělat věci se skutečnou přidanou hodnotou. Někoho, kdo rozumí businessu zákazníka a najde prostor pro svého zaměstnavatele. Tak recruiterům nezbývá než volat, ptát se, získávat doporučení. Často ale dostávají odpověď - takové neznám, nejsou, sami takové hledáme apod. A ti, kteří toto umí? Těch si zaměstnavatelé natolik váží, že se snaží dělat cokoliv, aby je udrželi. Vědí, že kdyby jim takový člověk odešel, že by náhradu nenašli.

Bohužel se ale často stane, že je v rámci motivace posunou na managerskou pozici a jako obchodníka jej ztratí také. Obávají se, že to sice nebude dobře fungovat, ale nemají na výběr. Těší je alespoň fakt, že jej uchránili před konkurencí

Vláďa