Vstupenky – předprodej nebo na místě

Pečlivě jsme si vše zapsaly do všech elektronických i papírových deníčků, 3 měsíce dopředu naplánovaly cestu, oblečení na sebe, atd. Čas plynul a my si říkaly, jaké to bude super za dva a půl, 2, 1 měsíc na Okoři. Zhruba v tuto dobu se mi ozvala kamarádka, jestli máme již lístky. Řekla jsem jí, že si je můžeme dovolit koupit na místě, není tedy důvod je teď začít shánět. Festival Okoř se opravdu blížil, pátek před sobotním festivalem jsme šly s kolegyní lístky na Okoř na jistotu koupit. Jaké bylo naše překvapení, když nám paní/slečna (každopádně hodně ochotná žena, kterou její práce opravdu baví) ve zprostředkovatelské společnosti řekla, že je vyprodáno... Hodně nám zatuhl úsměv, protože si žádná z nás nepřipouštěla, že se na Okoř nepojede. Následovaly další akce typu: po 13 hodině se MOŽNÁ uvolní pár lístků za nevyzvednuté rezervace, zkuste to. Kolegyně tedy znovu běží a znovu bezvýsledně. Po pár těchto neúspěšných pokusech se domlouváme, že vyrážíme o hodinu dříve a lístky si koupíme na místě. Za 20 minut jsme na parkovišti, kde nám pořadatel oznamuje, že tam sice můžeme zaparkovat, ale že se na nás možná lístky nedostanou. Stále se nevzdáváme, jedna kolegyně parkuje a další 2 běží. Běžíme asi 300 metrů, když tu nás zastaví zhruba stejně dlouhá fronta - ano, na lístky. Vzájemně se uklidňujeme a povzbuzujeme. Největší krize na mě přichází v době, kdy je před námi už asi jen 5 lidí. Děsím se slova „Vyprodáno". S napětím a slovy „Tři" přistupujeme k pokladně. A - máme lístky. V euforii se jdeme najíst do místní restaurace a pak už stojíme další cca půl hodinovou frontu - tentokrát kvůli vstupu do areálu. Nicméně i tam jsme se dostaly, zabraly krásné strategické místo „uprostřed uprostřed" a užívaly si krásný letní den po dlouhé době. Festival i celá akce se opravdu podařila, i vtipkující policista, který mé kamarádce řidičce a toho času abstinentce řekl, že nadýchala 2 promile nás nerozházel. Více takových akcí!

Lucka