'Průměrný recruiter'

Vrcholem všeho jsou pak pro mě témata změřená na budoucnost recruitmentu a HR jako už toho opravdu strategického partnera businessu (proč jim stále není, když každá úspěšná společnost tvrdí, že by svého úspěchu nedosáhla bez svých zaměstnanců?!). K tomu jsou tady téměř revoluční pokusy o nový přístup ve spolupráci zaměstnavatele a personální agentury ve smyslu "no more success fee". Opravdu to vypadá, že nás čekají velmi zajímavé časy v oblasti práce s lidskými zdroji a to ve všech směrech.

Z mého pohledu se ale opomíjí fakt, že na ICT trhu je pořád nemalé procento firem, které také potřebují nabrat kvalifikované specialisty, ale mají smůlu. Proč? Protože platí míň než konkurence, zaměstnanci nepoužívají v práci cizí jazyky, nemají zajímavé projekty a nenabízí dnes již v IT standardní benefit jakým je např. home office. A tato situace se může týkat i firem s více než tisíci zaměstnanci. Hledám pak pro takovouto společnost toho nejlepšího kandidáta na trhu? Nebo dokonce talenta? Ne. Hledám kandidáta, který odpovídá sice vysokým požadavkům na expertízu, ale z hlediska současných měřítek recruitmentu je to vlastně kandidát pouze průměrný. Hledám shodu mezi očekáváním klienta a profilem kandidáta. Ale protože je dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných kandidátů, na Linkedin zprávu dnes už téměř nikdo nereaguje (a v roce 2015 se spousta HR specialistů s Linkedin v ČR učí teprve pracovat), proto musím být kreativní copy writer, social ninja recruiter, HR marketing guru,  big data analyst, talent hacker a spousty dalšího. A nebo můžu být jenom průměrný recuiter, který najde kandidáta a ten nastoupí do nového zaměstnání u mého klienta. Kandidát a klient jsou spokojeni. Zaplacená faktura ve výši x násobku nástupní mzdy dorazí na účet v den splatnosti. Jsem šťastný, projekt dokončen.

(OŠ)