Není absolvent jako absolvent

Zaměřím se na absolventy ekonomických a technických oborů, se kterými jsem nyní poměrně často v pracovním kontaktu a setkávám se s nimi více než s absolventy humanitních oborů. Není absolvent jako absolvent, není zedník jako zedník. Vše je o charakteru, zkušenostech, jazycích, vzdělání - a to přesně v tomto pořadí. Absolventy bych si dovolil rozdělit do tří všeobecných skupin.

Do první skupiny patří absolventi, kteří během studia na vysoké škole nedělali prakticky nic, jen plnili minimální požadované povinnosti, související se studiem. Volný čas trávili na akcích, v hospodách, u PC her apod. Ani se nesnažili zlepšit své jazykové znalosti. Tito absolventi vyplňují svá CV letními brigádami, jako je prodej zmrzliny, manuální práce nebo výpomoc v účtárně v období dovolených. Takové brigády jim CV bohužel nezachrání. Tato skupina absolventů má po absolvování promoce značný problém najít své uplatnění na trhu práce. Pokud se jim podaří najít pracovní uplatnění (pokud vůbec), je to pozice recepční nebo asistentská pozice. Setkal jsem se i s případy hledání práce, kdy čerství absolventi poptávali manažerské pozice. Představy těchto absolventů jsou ale absolutně irelevantní.

Druhou skupinou jsou absolventi, kteří svůj volný čas trávili v práci na part-time (ideálně pak v oboru svého studia). Minimálně jednou se zúčastnili zahraniční stáže nebo díky programu Erasmus studovali v zahraničí. Díky svým aktivitám získali cenné zkušenosti a znalosti, které jim pomohly v hledání práce na trhu. Situace těchto absolventů není jednoduchá, ale jejich šance získat pracovní uplatnění je vysoká.

Do třetí skupiny absolventů bych zahrnul absolventy technických oborů, kterých je u nás v podstatě stále nedostatek. Případně do této skupiny můžeme začlenit absolventy ekonomických oborů. Pokud tito absolventi disponují  výbornými jazykovými schopnostmi a během studia pracují v mezinárodních společnostech, nemají po ukončení studia žádný problém najít uplatnění. Mimo jiné i z toho důvodu, že často zůstávají ve společnostech, kde byli dříve na part-time.

Co říct na závěr? Snad rada nebo doporučení - neberte vysokoškolské studium jako prodloužené mládí a dalších 5 let bezpředmětného lenošení. Vysoké školy by měly připravovat svoje studenty na budoucí uplatnění na trhu.  Vysoké škole dnes nabízí studentům různorodé projekty a programy, ale vše je dobrovolné. Pokud se student rozhodne zapadnout do první skupiny a se vším všudy si užít vysokoškolský život, tak je to jen jeho rozhodnutí, které pak bude mít následky. Proto bych doporučil všem stávajícím studentům, aby věnovat co nejvíce energie získávání zkušeností i mimo akademickou půdu a pokud je to možné, alespoň jednou minimálně na půl roku vycestovali kvůli jazykům! Jsou totiž absolventi a pak Absolventi s velkým A.

Mirek