Já mám prostě pech…

Plány, jak tam utratíme šílený peníze, že se nebudeme omezovat a pořádně si to tam užijeme.. no náááádhera.. Ubytování zamluvený v hotelu přímo v centru Londýna, natěšený.. Den odletu (čtvrtek 15.4.) dorazím do práce, sbalený věci s sebou, abych už se odpoledne nezdržovala cestou domů, v práci si tu užívám, každý mi to přeje a „závidí".. v poledne vylezu z pohovoru a kolegyně jen tak nadhodí - „Marti, kdy že to vlastně letíte, dneska?", odvětím, že ano a už to poslouchám - „no tak to asi ne, to máte smůlu!".. začnu hned zjišťovat, co se děje.. no samozřejmě - když už se někdy musí Islandská sopka probudit, musí to být bohužel v den mémo odletu na super víkend! Všechny letiště v Anglii zavřené, všechny lety zrušené.. voláme na leteckou společnost - přebookujeme si letenku na následující den... voláme na hotel - a tady je problém, rezervaci nám sice změní, ale stejně po nás budou chtít platbu za neuskutečněnou noc (chápu je, ale sopka je bohužel věc, kterou já bohužel nemohu ovlivnit).. Pátek, já opět natěšená (už sice méně, ale stále jsem), že dnes tedy snad poletíme a děje se opět co? Oblak plný popílků postupuje směrem k České republice a ač se otevírá vzdušný prostor v Irsku (kéž by to postupovalo rychle a otevřela se také Anglie), pro jistotu se úplně uzavře letiště Ruzyně.. takže opět kolotoč - letecká společnost (přebookovat či vrátit peníze?), hotel...

Dovolená tedy zrušená, kolegové si už ze mě dělají srandu (jsou sice škodolibí, ale vím, že mě mají rádi a nemyslí to tak), že já se snad nikdy nikam nedostanu (nebyla to první zrušená dovolená) a už vyzvídají, kam a kdy pojedu příště, aby si v ŽÁDNÉM případě na stejný termín a stejné místo neplánovali svůj volný čas:)

No nemám já prostě FAKT smůlu?

Příští termín odletu nám vychází na 6. května.. tak uvidíme, jestli se konečně zadaří.

Martina